Vyhledat
  • Boris Stojanov

10 let a 10 dní s FullFrame SONY


Nacházíme se ve fázi desetiletého výročí od uvedení prvního full frame fotoaprátu SONY na světové trhy. 19/9 uplyne v titulku zmíněných 10let a 10dní, což má jediný význam, který není nijak hluboký. Připravoval jsem to nějaký čas, prohrabával disky se statisíci souborů a hledal a nenacházel a psal a přepisoval... Až bylo najednou 14. a já věděl, že jsem v loji. Tak jsem to vymyslel šalamounsky a nazval to 10+10, mazaný že jo?

Všechny fotky jsou poplatné době vzniku a mým technickým a sw znalostem. Nejsou na nich páchány zásadní manipulace, žádný extra soft na xichtíky, možná občas nějaký plugin od Nika, ale vesměs pouze RAW vyvolaný v Capture One. Tak si něco nalejte a tady je můj tak trochu životní příběh!

Jak to začalo

Všechno to vlastně začalo v roce 1992, kdy se trh práce pro kuchaře v porevoluční době stal peklem. Všechny zajímavý hospody skoupili všichni veksláci a šmelináři, co jich jen v Čechách bylo, hotely se vrátily potomkům potomků, kteří věděli o hoteliérství tužku a moje míra trpělivosti vstávat v pět a stýkat se s nadutci dosáhla vrcholu. Bydleli jsme tenkrát za rohem od Karláku v Praze, kde se nad vchodem krásného obchodu skvělo ještě krásnější logo: SONY.

Kampaň na SONY VAIO a fotky pro katalog SONY VAIO

Byla to nádherná, první, nejlepší, jedinečná prodejna společnosti Elvia-pro a já tam nakráčel se svojí drzostí a tehdejšímu vedoucímu říkám: Dobrý den, já jsem Boris Stojanov a chci tady dělat prodavače! Honza se jen usmál a říká: a co o Sony víte? Řekl jsem pár naučených vět v domnění, že si sedne na zadek jak strašně chytrej kuchař dorazil, ale ono nic. Zasmál a poslal mě za Romanem, ať mu řeknu to co jemu. Roman se usmál ještě víc a sáhl do regálu. Podal mi katalog SONY tlustý jak palec a řekl: Až tohle budeš umět z paměti, tak se zastav!

Tvl, taková drzost! Nějaká mánička bude mě říkat, co mám dělat? Přijdu domu a maminka hned: Tak co? Jak jsi dopadl? Neztratil jsem nadšení a říkám: Ale jo, dobrý. Mám si něco nastudovat a za rok tam budu dělat vedoucího! No, těch let bylo trochu víc, ale nakonec jsem po patnácti letech odcházel z mnohem vyššího postu. Prožil jsem tam nejlepší léta svého života, u nejlepšího zaměstnavatele mého života a každý den si hrál s výrobky mojí milovaný značky! Hrál jsem si se SONY.

Když jsem na vlastní žádost, protože jsem začal fotit za peníze odešel, neztratil jsem kontakt. Ba naopak, moje touha mít na vizitce pouze logo SONY byla pořád strašně silná a vlastně, když to vezmu dneska, nepovolila. Je to moje srdcovka, i kdyby nevímco a že miluju spoustu věcí od různých značek, SONY bude vždycky úúúúplně nahoře! Přemýšlím o těch dalších, ale ne, je to tak. Takže jsem jednoho dne oprášil kontakty, ukázal nějaký obrázky, vysvětlil jsem na schůzce, že jsem nejlepší fotograf široko daleko, že jsem SONY obětoval nejlepších 15 let mého života a že mají morální povinnost a jedinečnou šanci mě najmout, abych je spasil!

Takže jsem jednoho dne usedl na Chodově do open space kanclu a za pár dní měl i vizitku s tím slavným logem a funkcí Sony Alpha specialista. Nastoupil jsem právě včas, protože lunch A100, což byla první přebrandovaná Konika - Minolta s označením DSLR-A100 po převzetí značky byla sice super, ale už to bylo strašně dlouho. Mezitím přišla na řadu entry level APS-C model A200 a A300 a konečně první zajímavý stroj (rozuměj, z mého high-endového pohledu) byl DSLR-A700, který SONY představila 6. Září 2007. Příslib prodeje byl v listopadu, ale hladový trh byl díky rychlosti dodávek plněn téměř okamžitě. A700 uspokojila část čekajících majitelů Minolty Dynax-7 DG-7D (pro japonský trh Alpha 7, odtud pochází i označení Alpha, které SONY užívá dodnes).

Ale pořád to bylo jen takové ápéescéčko… Díky mému přátelství s opravdovými fotografy ze studia RVV jsem měl možnost fotit se stroji Canon 1D, ale mohl jsem šahat i na Hasselblad s digitální stěnou a tak jsem i já pořád čekal, co bude. Nicméně A700 se po krátké době díky svým 12,4 Mpx ukázala jako silný stroj, stabilizace byla super a ve spojení s fenomenálním objektivem SAL1680Z, neboli Vario – Sonnar T* DT 16-80/3.5-4.5 jsem se cítil svatebním a večírkovým králem. Samozřejmě, poučen ze studia jsem již užíval Capture One k volání RAW formátů a drtil z týhle první super sonky maximum.

A pak přišlo jaro 2008 a s ním velmi tajný a citlivý balíček z Japonska… A v něm byl mockup toho, co jsme všichni strašně chtěli a co jsme opravdu strašně potřebovali. Pár let po převzetí technologické základny Minolta představila SONY svůj první Full frame a rozčísla tím pěšinku všem tradičním výrobcům. Ten model ze speciálního plastu mohl ukázat jen rozvržení ovládacích prvků, ale i parádní grip, akurátní velikost a dával tušit, že toho bude spousta, co tu ještě nebylo. Bylo legrační naložit tento kus plastu pojištěný na vesmírnou částku do lehce olítané Octavie Combi a vyrazit na cestu za VIP prodejci, aby dostali možnost dotknout se budoucnosti. Asi ani já jsem v tu dobu netušil, u čeho jsem se to vlastně zase nachomejt. SONY začala psát novou historii fotografování, společnost vyrábějící vesměs zábavní elektroniku, studiovou techniku a trochu toho HI-FI s kapkou High – Endu představila svoji první full frame digitální zrcadlovku! Představila DSLR-A900.

Ten slavný den přišel před výstavou Photokina, 9. Září 2008, tedy rok a půl po představení studie na výstavě PMA. My v SONY již měli kusy z předvýrobní série s firmwarem 0.9, které měly vše, co produkční kus. Jen neměly finalizován soft na v1.0. Jeho uvolnění přišlo záhy po oznámení a jednoduchým přehráním z karty vzniklo plnohodnotné tělo, se kterým jsem okamžitě začal obrážet prodejce fototechniky. Staří milovníci Minolty hleděli se slzou v oku a vyjadřovali se laskavě. Machři z ostatních táborů pohlíželi na ten „foťák z PlayStationu“ s despektem a posměšně. Možná to byli s odstupem času jen vizionáři a tušili, jak jim tento výrobce herních konzolí a televizí v budoucnu zavaří.

První prezentace ve foto Škoda a Megapixelu byly velice zábavné. Holubí letky v čele s „klapačkou“ (modří již vědí) se na nás sesypali jak vosy a já nafouklej jak krocan a našprtanej posledním šroubkem konstrukce odrážel jejich dotěrné dotazy. Měl jsem nabito ostře, protože A900 byla okamžitě papírově TOP DSLR na trhu. Měla dvojnásobné rozlišení než top model Nikonu a o třetinu vyšší rozlišení než top od Canonu. Krom desítek drobností pro zpříjemnění života fotografa, měla jeden zásadní primát. Jednalo se o první FF zrcadlovku se stabilizací čipu na světě! Plus tedy o zrcadlovku s nevyšším rozlišením, což si držela celkem dost dlouho. První ji dohnal Nikon, beroucí čipy od Sony a Canon nakonec taktéž uznal, že 22Mpx nemusí být úplně nejlepší.

Rozhovory na prezentacích se nesly zhruba v tomto duchu! :-)

"To je ten Play Station, jo?"

"Ne pane, z PS je jen ten ovládací joystick, displej je z databanky SONY Clie, baterie má certifikaci Stamina a ten zbytek, co držíte v ruce, je nejlepší fotoaparát současnosti!"

"Vždyť nemáte ani jeden stabilizovanej objektiv!"

"Ano pane, my máme stabilizované všechny objektivy, včetně těch z Minolty. Máme totiž stabilizaci na čipu, která je dvakrát účinnější, než na tom vašem zastaralém eLku. Mimochodem, všechny naše nové objektivy jsou počítány pro moderní zrcadlovky s vysokým rozlišením a kreslí od rohu k rohu, jak jsou na tom ty vaše…?"

"Jéžiš, co to je za rachot?!? A co to divný mlasknutí?"

"To je speciální mechanizmus zdvihu zrcadla, který je dvoufázový a umožňuje fotit rychlostí 5sn/s pane bez potřeby přídavného gripu pane. Kolik umí ten váš…?"

"Helejte se, až budete mít nějaký sklo, jako je tahle skvělá EF 135/2 L USM, tak přijďte!" "Tak to můžete rovnou zůstat pane, tohle je Zeiss Sonnar T* 135/1.8 s bajonetem Sony Alpha pane…."

"Jaký to má pokrytí hledáčku, to bude nějakých ušmudlaných 90%, co? Hehe…"

"Ne pane, pokrytí je samozřejmě 100%, pentaprismatický hranol je z největších na světě a díky patentované matnici Acute-Matte, kterou dodáváme i do Hasselbladu je pohled do hledáčku skoro o 1EV jasnější, než u toho vašeho aparátu."

"Ten čudlík tady je na zatažení clony, jo?"

"Ne pane, to je tlačítko Inteligentního režimu náhledu. To zmáčknete, A900 načte snímek scény do paměti a vy si můžete podle náhledu nastavit správnou expozici. Pak již stačí zmáčknout spoušť a máte perfektní snímek!"

"Tadyhleto, s tím protisvětlem, to jste obšlehli u Nikonu, že jo?"

"Ne pane, naše technologie se jmenuje Dynamic Range Optimizer a na rozdíl od té vámi zmíněné funguje skvěle a spolehlivě!"

No, byly to náročné dny. Nikdo nám nevěřil, podíl segmentu byl v jednotkách procent. Pořád se jen opakovala mantra „nejsou všechna skla a na no name je to drahý“. Nikdo nebyl ochoten připustit, že nově spočítané a optimalizované objektivy jsou prostě výrobně dražší. Ovšem jen do doby, kdy Canon a Nikon musel inovovat zaběhlé modely skel a ceny byly rázem shodné, nebo i vyšší, než u SONY. A900 byla nesmírně náročná na výrobu a byla tím pádem i dosti drahá. MOC při uvedení byla 89 990.-, což byl na „neznámou značku“ docela ranec peněz. Rok po uvedení uvedla SONY lehce okleštěný model A850, který měl 98% pokrytí hledáčku a rychlost snímání díky sw omezení končila na 3sn/s. Cena se tím pádem propadla o více, než 20tis korun. Podíl na trhu začal utěšeně růst a v laboratořích SONY mezitím finalizovali předvoj dnešní situace na trhu. Začal se formovat první kompakt bez zrcadla, ještě v APS-C formátu, oznámený s označením NEX-3. Byl to další krok k digitální revoluci…

Ale zpět k dnešnímu výročí.

"Náš systém bude přitažlivý pro lidi, kteří jsou připraveni na něco, co přesahuje to, co je v dnešních dnech dostupné ve fotoaparátech DSLR," řekl James Neal, ředitel marketingu produktů pro digitální zobrazování společnosti Sony Electronics. "Nadšenci společnosti Sony, kteří chtějí upgradovat z kamer typu „point-and-shoot“, stejně jako bývalí uživatelé digitálních a filmových zrcadlovek Konica-Minolta, kteří již značně investovali do objektivů, uvítají tuto iniciativu."

K uživatelům Konika-Minolta vzhlíželi všichni zainteresovaní s důvěrou, ale ukázalo se, že žádná loajalita není bezbřehá a na uvedení prostě mnozí nevydrželi čekat. Podíl starouživatelů bajonetu A tak nebyl o mnoho vyšší, než počet uživatelů nově příchozích. Nově příchozí byli ale v zásadě důležitější, než ti čekající. Byli totiž osloveni inovativností produktu, což bylo pro značku nesmírně důležité. Uvěřili v myšlenku a díky mravenčí práci nejen všech inženýrů v SONY, ale hlavně díky všem promotérům a prodejcům se mohli přesvědčit o kvalitě, kterou jim SONY naservírovala. Zde je ovšem na místě poděkovat i skalním uživatelům a srdcařům Konica-Minolta, kteří na otázku: „S čím to fotíš?“ Odpovídali: „Se Sony, to je ti parádní foťák!“

Životnost A900/A850 však nebyla příliš dlouhá, neboť tým inženýrů pracoval na mnoha tajných projektech dál. Jedním z nich byl systém SLT, neboli systém polopropustného zrcadla. Vznikla víceméně úspěšná řada modelů od entry level, až po plnoformátové SLT-A99, která se dočkala i inovace v podobě highendové A99II. Ta dnes sdílí spoustu technologií s eRkovým modelem A7 druhé generace a je jediným zástupcem FF těla v podobě klasického velkého fotoaprátu. Dodnes však odpůrci poukazují na fakt, že systém přenosu obrazu na čip skrze polopropustné zrcadlo, ubírá scéně na světle více, než jsou ochotni tolerovat. Dodnes je ovšem natolik skvělá, že jsem se rozhodl jí na podzim věnovat samostatný článek.

Když začala A900 upadat v zapomnění a začaly se doprodávat skladové zásoby, měl jsem pocit, že mi vraždí dítě. Nemám samozřejmě žádné podíly z prodeje, ani akcie SONY (bohužel), ale bál jsem se, že to dopadne stejně, jako třeba s MiniDiscem. Že prostě Sony foťáky vyčpí do prázdna… Naštěstí to tak není a přibývající roky s únavou všech kloubů a šlach uvítaly nakonec vývoj bezzrcadlovek s úlevou. Dodnes však považuji A900 za jeden z nejlepších fotoaparátů světa. Jednalo se o první ukázku síly a možností SONY. Jednalo se o tvrdé plácnutí do stojatých vod a zkostnatělých produktů. Jsem přesvědčen, že nebýt tohoto uvedení a následného úleku ostatních, vývoj by stagnoval dlouhá léta a dnes bychom nebyli tam, kde jsme. SONY tak udělala pro zákazníky všech značek obrovskou službu, za kterou si zaslouží nekonečný respekt. Stala se nositelem pokroku, vzala na sebe úlohu hledače nových řešení, cest, ale i slepých uliček.

V dnešních dnech si tedy připomínáme první FF od SONY. Až budete držet v prodejně některý z moderních modelů A7 a rozhodovat, jestli je pro vás SONY dostatečně dobrá značka, vzpomeňte si na tyto řádky… Ano, je dostatečně dobrá pro každého. Je totiž zvyklá hledat vždy to nejlepší a nespokojí se s průměrem!

Výtah z technických dat DSLR-A900:

Čip CMOS Exmor s velikostí 35.9x24mm a efektivním rozlišením 24.6Mpx (6048x4032ob)

12Bit bitová hloubka obrazu

Systém stabilizace čipu Steady Shot Inside – světové prvenství ve FF DSLR

ISO ekvivalent ISO200 – 3200, ISO100 až ISO6400 rozšiřitelné

Synchro blesk 1/250s (se zapnutou stabilizací 1/200s)

Dva sloty na paměťové karty, Compact Flash a Memory Stick (z dnešního pohledu vlastně absolutně PROFI!)

100% pokrytí hledáčku se zvětšením 0.74x, matnice Acute-Matte pro vysoký světelný zisk

rychlost snímání až 5sn/s, Intelligent Preview, dva procesory BIONZ pro zpracování obrazu

DRO – Optimalizace dynamického rozsahu pro expozičně a barevně vyvážené snímky


257 zobrazení

© 2005-2020 Boris Stojanov. Veškerá práva vyhrazena!